Když mi bylo pět

18. května 2014 v 20:00 | Roz |  Téma týdne
Ve čtvrtek to bylo přesně na den deset let, co jsem slavila páté narozeniny.
Je zvláštní jak jsem se od té doby zmněila.
Teď nemyslím jen vzhledem, ale celkově.
Tenkrát jsem byla malá zakřiknutá holčička, co neměla skoro žádný kamarády, ale "samota" mě donutila stát se optimistickým, veselým flegmatikem.
Teď se (sice milimetrovými kroky, ale i to stačí) dostávám do své pětileté fáze. Řekla bych.

Tenkrát jsem ještě neměla páru o počítačích, mobilech, sexu, sprostých slovech... Byla jsem jednoduše dokonale spokojená.
V paneláku ve kterém jsem bydlela jsem měla jedinou kamarádku. To byla moje jediná kamarádka vůbec, protože jsem nebyla moc oblíbená.
S bráchou a mamkou jsme chodili ven na pískoviště a dělali bábovičky.
Zbožňovala jsem, když k nám přijela babička na návštěvu a udělala nám palačinky.
Hrála jsem si s plyšákama a strašně jsem si přála Barbie, Kena a Šušu.
Neuměla jsem si hrát s jojem.
Byla jsem šťastná když mi mamka koupila lízátko.
Na Mikuláše jsem zrovna byla namocná a tak jsem nemohla jít ven a dostat nějaký dáreček.
Kreslila jsem asi o něco líp než teď.
Byla jsem bezstarostná a naivní.
Ve školce jsem se bála jít za svojí kamarádkou, která byla v jiném oddělení a hrála si v jiném koutě zahrady.
Zbožňovala jsem Kouzelnou školku.
Jedla jsem syrové těsto na palačinky.
S babičkou, bráchou a několika bratránkama jsme byli v létě na chalupě.
Vždycky jsme si našly nějaký klacík, hodili ho k hrázi a dělali, že je to naše loďka.
Těšila jsem až konečně začnu chodit do školy.
Myslela jsem si, že slovo kurva znamená okurka.
Kreslila jsem si křídou na zábradlí na balkoně.
Hrála si na princeznu.
Vykláněla jsem se z balkonu v 8. patře, abych se podívala do bratrancova okna, jestli na mě třeba nemává.

Když na ti tak vzpomínám, zjišťuju, že moje dětství bylo naprosto dokonalé. :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 K. K. | E-mail | Web | 18. května 2014 v 20:19 | Reagovat

Vzpomínky na dětství je to nejcennější, co člověk má ;)

2 D. V. Spudil D. V. Spudil | Web | 18. května 2014 v 21:38 | Reagovat

jen malý detail - flegmatik nikdy není vyloženě veselý :D
kouzelnou školku jsem měl taky rád, ale myslím, že když mi bylo pět, ji ještě nedávali
jéje, s jojem to neumím doteď :D
měj se

3 t :-) t :-) | 21. května 2014 v 19:19 | Reagovat

taky jsem si hrála s plyšákama, strašně jsem si přála Barbie, Kena a Šušu a
neuměla jsem si hrát s jojem. :-)

4 Grace Grace | 25. května 2014 v 14:21 | Reagovat

Kurva=okurka :DDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama